Správné zaostření fotoaparátu je jedním ze základních předpokladů pro pořízení dobré fotografie. Jestliže se nejedná o tvůrčí záměr, rozmazané objekty na snímku jsou vždy chápány jako pochybení fotografa. A navíc se jedná o chybu, kterou nelze už později opravit. Proto je správné ostření jedním z klíčových kroků fotografa. Řada z nich se v této oblasti plně spoléhá na automatiku svého fotoaparátu. S překvapením potom doma zjišťuje, že některé snímky nejsou vůbec ostré a nebo jsou zaostřeny na jiný objekt.
Proč k takovým chybám dochází? Příčin je několik, ale dají se rozdělit do dvou skupin. Buď se fotografovaný objekt vůči fotoaparátu pohyboval (a není důležité, jestli se pohyboval fotoaparát či objekt) a nebo se objekt nacházel mimo hloubku ostrosti objektivu. Těmto chybám se ale dá snadno předejít.
Odstranění vzájemného pohybu
Výhodou krajinářské fotografie je skutečnost, že většina fotografovaných objektů, ať už jsou to hory, stromy či hrady, je nepohyblivá. Stačí se tedy zaměřit na zamezení pohybu fotoaparátu. Zde hraje svou důležitou roli stativ, který je dostatečně robustní, aby i za nepříznivých povětrnostních podmínek zajistil stabilitu fotoaparátu. I přesto je použití dálkové spouště nebo alespoň časové zpoždění otevření spouště doporučováno. Při focení ze stativu nezapomeňte vypnout stabilizaci objektivu, je-li optickou stabilizací váš objektiv vybaven.
Při focení bez stativu, tedy z ruky, je potřebným řešením k zajištění ostrosti snímku nastavení krátké doby expozice. Vyzkoušejte si sami, jaké časy jste schopni z ruky udržet. Většinou je nutno nastavit dobu expozice na 1/125 a kratší. Počítejte s tím, že při použití delší ohniskové vzdálenosti, například u teleobjektivu, je nutno tento čas ještě zkrátit, neboť i mírné chvění fotoaparátu se výrazně projeví v neostrosti snímku.
Volba hloubky ostrosti
Pro správnou volbu hloubky ostrosti je nutno zvážit, zdali chci mít ostrý celý snímek a nebo pouze jeho vybranou část. Objekty, které chci mít na snímku ostré, se musí nacházet právě v oblasti určené hloubkou ostrosti. Existuje celá řada aplikací, která vám určí hloubku ostrosti pro dané nastavení fotoaparátu. Mezi ty nejoblíbenější patří Photopills.
Hloubka ostrosti je definována následující faktory:
- Nastavením clony fotoaparátu – větší clona = větší hloubka ostrosti
- Vzdáleností objektu od fotoaparátu – větší vzdálenost zaostřeného objektu od fotoaparátu = větší hloubka ostrosti
- Ohniskovou vzdáleností objektivu – menší ohnisková vzdálenost = větší hloubka ostrosti
- Velikostí senzoru fotoaparátu – větší senzor = větší hloubka ostrosti. Tento parametr však měnit nemohu.
Na první pohled to vypadá komplikovaně a můžete si říci, že vše necháte na automatice. Při takovém přístupu ale dochází k chybám, které jsem zmínil v úvodu. Často tak dostanete snímek, který je v popředí nebo v pozadí rozmazaný.
Věřím, že stojí za to se nad těmito informacemi zamyslet. Zkuste si udělat například jednoduchý propočet k nalezení odpovědi na následující otázku. Je-li objekt 2 m vysoký a chci ho ostře vyfotit různými objektivy (různou ohniskovou vzdáleností) na celou výšku fotografie, jak musím být od objektu daleko a co bude na snímku ostré (jaká je hloubka ostrosti)?
Například při volbě clony f/8 a full frame snímači získám následující odpovědi:
- Ohnisková vzdálenost – 16 mm. Vzdálenost od objektu 1,33 m (aby byl objekt na celou výšku fotografie). Hloubka ostrosti je 0,6m až nekonečno
- Ohnisková vzdálenost – 50 mm. Vzdálenost od objektu 4,15 m. Hloubka ostrosti při f/8 je 2,98m až 6,84m
- Ohnisková vzdálenost – 200 mm. Vzdálenost od objektu 16,6 m. Hloubka ostrosti při f/8 je 15,11m až 18,41m. Vidíte, že hloubka ostrosti je velmi úzká.
Z této simulace vyjdou tři základní poznatky:
- objektiv s krátkou ohniskovou vzdálenosti (širokoúhlý objektiv) má při stejné cloně větší hloubku ostrosti
- čím blíže stojíte u objektu, tím je nutné zvětšit clonu, aby bylo „vše“ na snímku ostré
- i když máte zoomovací objektiv, často je nutné “zoomovat” pomocí vašich nohou a zvolit vhodnou vzdálenost od objektu
Ruční zaostření
Zatím jsme se zabývali teorií, která vysvětluje problematiku správného zaostření. Jak však dobře zaostřit v terénu? Je nutné propočítávat hloubku ostrosti?
Člověk se nejvíce naučí praxí. Pro začátek doporučuji zaostřit na vhodný větší vzdálený objekt, který se nachází ve vzdálenější polovině snímku a následně zkontrolovat, zda-li předměty v popředí jsou ostré. Nejsou-li ostré, je nutno zvětšit nastavenou clonu. Pozor, při vysoké cloně, například f/16 a více, dochází k defrakci světla. To znamená, že obrysy předmětů jsou trochu rozmazané.
Při objektivu s větší ohniskovou vzdáleností (např. 100mm) už nelze dosáhnout ostrost u blízkých předmětů a zároveň i u velmi vzdálených. Nejbližší předměty v popředí se musí nacházet již ve větší vzdálenosti, například alespoň 20-30 m. Proto je vhodnější pro focení snímků, kde chceme získat velkou hloubku ostrosti, používat spíše objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností, to jest širokoúhlé objektivy.
Většina moderních fotoaparátů umožňuje kontrolu zaostření přímo v hledáčku či na displeji. Často je možno nastavit 5-10 násobné zvětšení, na kterém je zřetelně viditelné správné zaostření. Je důležité, abyste po ručním zaostření fotoaparátu již neměnili clonu, ohniskovou vzdálenost ani vaši vzdálenost od fotografovaného objektu. Expozici snímku tak můžete upravit změnou nastavení času či citlivosti ISO.
Nezapomeňte přepnout nastavení objektivu na ruční ostření (MF). Při ručním nastavení zaostření máte potom jistotu, že vám automatika nezaostří na jiný objekt.
Kontrola ostrosti snímku
Doporučuji pořízený snímek zkontrolovat na displeji fotoaparátu hned přímo na místě. Zkontrolujte ostrost předmětů v popředí a v pozadí snímku při maximálním přiblížení (zvětšení) snímku. Při větrných podmínkách je nutno zkontrolovat celý snímek.
Shrnutí
K dosažení ostrého snímku nám tedy postačí dodržovat následující postup
- použít stativ či zvolit vhodný krátký čas expozice pro focení z ruky
- vybrat optimální ohniskovou vzdálenost a vzdálenost od objektu
- ručně zaostřit pomocí hledáčku či displeje
- zkontrolovat ostrost snímku
Při dodržování těchto kroků budou všechny vaše budoucí snímky vždy ostré. Není důvod se bát ostřit ručně.
Někdy může být fotografovaná scéna tak komplikovaná, že se vám nepodaří ji celou zahrnout do jedné společné zóny hloubky ostrosti. I na tento problém existuje řešení, které se anglicky nazývá focus stacking. Tuto techniku si vysvětlíme příště.